Po nějaké době jsem se odhodlal k přechodu na C3D2016. Nicméně, téměř okamžitě se objevil problém a to, že pokud jsem přebudoval koridor, který byl dříve vytvořen v C3D2014, tak po práci s ním v C3D2016, byly podsestavy v C3D2014 nepoužitelné, panorama ukazovala upozornění na chybu s ForKayLu parametrem a byl sem v pr…

Zatím nejlepší řešení na jaké jsem přišel (doufám že mi teď někdo nenapíše, že to nefunguje) je následující:

• Pokud potřebuji pracovat v C3D2016 na výkresu vytvořeném v C3D2014 a to i s podsestavami, je nutné tyto podsestavy naimportovat do C3D2016
• Pokud toto vynecháme dojde k tomu, že C3D2016 si „najde“ makro podsestavy ve složce C3D2014 a změní si ho, potom podsestava fungovat v C3D2014 fungovat nebude
• Jakmile naimportujeme podsestavu do C3D2016, nemělo by dojít k tomu, že podsestava importovaná v C3D2014 se změní a stane se poškozenou

Hodně štěstí se zpětnou konverzí a pokud někdo víte, že to nefunguje, prosím o rychlý komentář

Pokud už máte OpenJUMP nainstalovaný, budeme potřebovat soubor, který je typu OpenJUMP project, de facto se jedná o soubor, ve kterém jsou uloženy adresy zdrojů WMS dat. Jeden takový soubor je například tady.

V tuhle chvíli pustíme OpenJUMP, pravděpodobně bude hlásit chybu, nevadí, nejspíše to souvisí s lokalizací, já se smířil s tím, že funguje anglicky

Po spuštění otevřeme *.jmp soubor (File->Open Project)

Defaultně je nastavena ortofotomapa ČUZK, proto po úspěšném načtení *.jmp projektu by měla obrazovka vypadat následovně.

Pro pohyb na mapě podobně jako v CADu, doporučuji použít nástroj ručičky (pan).

Pomocí tohoto nástroje si zazoomujte a naposouvejte na správné místo. Jednotlivé mapy se přepínají v levém sloupci, jejich zobrazení (ve vrstvách) odpovídá pořadí v jakém ve sloupci jsou, takže například pokud máte zapnutou ortofotomapu a zároveň pustíte základní mapu 1:10 000, tak zkrátka pořád uvidíte ortofotomapu.

Po posunu a přiblížení na požadovaný pohled. Jej jednoduše vyexportujeme tímto postupem:

File->Save view as->Save View As Raster

Důlěžité!!! Při exportu je nutné zatrhnout Write world file.

V tuto chvíli naimportujeme png obrázek do souřadnic do Civilu (pozn. importuje se funkcí z mapu, takže v obyč AutoCADu to nefunguje! – resp. jakmile se jednou naimportuje, už se chová jako klasická obrázková reference). Import se provede funkcí MAPIINSERT. Pokud Vám po výběru obrázku Civil vypíše nulové souřadnice, tak jsou dvě možnosti, kde je chyba, buď není k obrázku vytvořen tzv. world file, nebo je cesta k němu moc dlouhá. Potom doporučuji zkopírovat vše na plochu, naimportovat a pak jen přepsat cestu k referenci.

Kdyby byly dotazy, tak do komentářů

První a asi nejčistší možností je vytvoření kompletní podsestavy, tzn. (zase jsme u železnice) která bude tvořit, kolejový rošt, kolejové lože, bankety, příkopy, trativody a jiné odvodnění a také pražcové podloží. Nejsem skeptikem, ale obávám se, že takováto podsestava by zabrala moře času, proto volím dle mého rychlejší metodu (pokud nemám zmíněnou podsestavu od někoho jiného :-).

Nejprve si stanovme cíl, budu používat koridor mě nejbližší a to těleso dráhy jednokolejné. Cílem je vytvořit řez tak, jak je na obrázku.

Kótovat tedy chci hranice svahů k ose koleje, osu zpevněného příkopu k ose koleje, horní hrany kolejového lože k ose koleje a vnější hranu drážní stezky k ose koleje.

Budeme potřebovat dvě podsestavy ze základní instalace C3D, a to podsestavy OznačenýBod a NapojeníNaOznačenýBod nebo NapojeníNaOznačenýBod2. Rozdíl mezi podsestavami je popsán v jejich helpu. Podsestavy jsou na záložce Všeobecné.

Podsestavu označený bod umístíme do místa, ke kterému chceme kótovat, například tedy k vnější hraně drážní stezky.

Nastavení podsestavy je libovolné, důležitý je název bodu (v záložce Parametry!!!), k němu budeme následně cílit.

Kód bodu můžeme ponechat defaultní tedy MarkedPoint, kdy tento kód můžeme následně využít třeba pro vytvoření výškových kót. Název podsestavy (v záložce Informace) doporučuji upravit, jinak se při kótování více parametru v sestavě nevyznáte. Nyní vytvoříme spojnici od počátku podsestavy k námi vytvořenému bodu. Použijeme podsestavu NapojeníNaOznačenýBod2 a vložíme jí do počátku podsestavy.

Podsestava se vloží v režimu návrhu a v sestavě bude vypadat takto:

Nyní musíme nastavit vlastnosti podsestavy tak, aby skutečně cílila na námi zvolený bod. To provedeme ve vlastnostech podsestavy. Náš bod byl pojmenován pomBANpravá, proto tento název napíšeme i do vlastnosti podsestavy spojnice. Kód spojnice nastavíme jako kotaSpojBan, samozřejmě všechny názvy můžete používat vlastní. Jen si dovolím upozornit, že pokud budeme kótovat ve více úrovních, tak je vhodné (resp. nutné) mít pro každou úroveň vlastní kód spojnice (tzn. pro napojení na terén jiný kód, pro šířku na okraj stezky jiný kód a podobně).

V tuto chvíli zřejmě uvidíte vytvořenou spojnici jen v editoru příčného řezu. Vzhledem ke specifickému kódu je nutné ji přidat do sady kódů. To lze provést přímo importem kódů, jen pozor na objekt, ze kterého budete přidávat. Ze zobrazení sestavy to nejde (alespoň ne mě), použiji k tomu koridor.

Kliknu na importovat kódy a poté na koridor, nyní už bych měl vidět v sadě kódů naší spojnici.

V tuto chvíli máme téměř vyhráno, už je potřeba jen nastavit správný styl popisku spojnice. Styl zobrazení spojnice použiji nějaký neviditelný, protože nechci aby mi řez křížila nějaká čára.

Doporučuji styl popisku Šířkové kóty s kot. čárami. V tuto chvíli nám stačí tento styl, jakmile budeme vytvářet více kót nad sebou, tak bude nutné měnit odsazení Y u popisků.

Pokud naťukáme podsestavy OznačenýBod do všech míst, která jsme si vytyčili na začátku a přidáme k nim příslušné podsestavy NapojeníNaOznačenýBod2 a samozřejmě si pro jednotlivé kótovací úrovně rozkopírujeme a upravíme (odsazení) stylu popisku spojnice, tak výsledek bude takový, jaký byl vytyčen jako cíl. Pokud by se někomu nedařilo, pište problémy do komentářů.

Šrafovací vzory najdete implicitně na této cestě:

C:\users\<uživatel>\AppData\Roaming\Autodesk\C3D 2014 (nebo jiný produkt)\csy (případně enu v anglické verzi)\Support\

Popsané řešení vychází ze znalostní báze Autodesku (http://knowledge.autodesk.com/support/autocad/troubleshooting/caas/sfdcarticles/sfdcarticles/AutoCAD-freezes-when-hatch-pattern-selected.html)

V úvodu bych chtěl říci, že tento seriál není vhodný jak pro úplné začátečníky s C3D, tak i s RailCADem, pokud Vám nebude cokoliv jasné, ptejte se v komentářích…

Co je RailCAD?

RailCAD je v lispu vytvořená nadstavba pro různé CAD systémy, mimo jiné AutoCAD. Jedná se o aplikaci vytvořenou hlavně pro návrh liniových staveb a to speciálně drážních.

RailCAD je vyvíjen na fakultě stavební na VUT v Brně. Více informací zde.

Proč kombinace RailCAD+C3D?

Hlavně z hlediska projektování drážních staveb je RailCAD mnohem propracovanější než C3D. Respektive tvorba směrového a výškového návrhu GPK koleje je v rámci návrhu v prostředí RailCAD v souladu s platnými ČSN, vykreslování a popisy v situacích, půdorysech a podélných profilech je také z hlediska drážních staveb mnohem více propracovanější. I když v C3D 2014 se poprvé objevil pojem převýšení koleje, tak v některých situacích (např. inflexní motiv) nechápe aplikace převýšení tak, jak požaduje ČSN 73 6360-1. Proto je vhodné, na vymyšlení směrového a výškového motivu použít RailCAD, ale z hlediska modelace zemního tělesa a hlavně 3D návrhu je propracovanější C3D. Ač má tato „spolupráce“ jistá úskalí, tak v následujících dílech tohoto seriálu si ukážeme jak efektivně využít obě aplikace tak, aby se stali našimi pomocníky.

Příprava výkresu

Jak se pracuje v RailCADu zde vysvětlovat nebudu. Nicméně existuje pár pravidel, která jsou při kombinaci programů podstatná.

Jako jedno z prvních bych uvedl NIKDY neotáčet souřadný systém při vytváření popisků, podélného profilu a podobně. Ono vlastně dle mého názoru nemá cenu otáčet souřadný systém vůbec. Takže jako pravidlo první: Popisky a další důležité věci (třeba podélňák) kreslit v globálním systému souřadnic.

Dalším, už s možností nápravy, je pravidlo správného nastavení výkresu. Tzn. nastavení výkresu v civilu do souřadnicového systému KROVAK, nastavení jednotek a tak dále. Taky je dobré začít kreslit hned v šabloně (.dwt), ve které budeme i modelovat v Civilu. Existuje sice možnost importů stylů, nicméně né všechno se naimportuje tak jak má.

Pokud tedy vytvoříme nový soubor na základě šablony, v první řadě ověříme, v jakém souřadnicovém systému vlastně pracujeme. Já se snažím do svých šablon implicitně nastavovat základní systém používaný v S-JTSK a to je systém KROVAK. Nastavení se tedy provede následujícím způsobem:

V „Pracovním prostoru“ (TOOLSPACE) se přepneme do záložky Nastavení

Kliknutím pravého tlačítka myši na název výkresu vybereme možnost nastavení výkresu

V okně nastavení výkresu na záložce „Jednotky a zóny“ vybereme v oddělení Zóna kategorii Czechoslovakia, Czech Republic

Nyní v rozbalovací nabídce „Dostupné souřadnicové systémy“ vybereme systém s názvem Czechoslovakian Grid System (S-JTSK) (precise origin)

Po kliknutí na OK máme v tuto chvíli nastaven počátek globálního systému souřadnic podle S-JTSK.

Ve stejném okně (nastavení výkresu) můžeme dále nastavit přiřazené jednotky (např. staničení, nadm. výšky, sklony a podobně), dále například zkratky a tak dále, stačí se pouze proklikat záložkami.

To by bylo k přípravě asi vše, pokud jsem na něco zapoměl, budou postupy součástí dalšího dílu. V dalším díle se budeme věnovat konverzi osy vytvořené v RailCADu do osy koleje Civilu3D.

Nejrychlejší náprava proběhne spuštěním možností, tj. pravý klik na plochu a možnosti, případně v příkazovém řádku _OPTIONS.

Zde přejděte na záložku výběr a odškrtněte políčko „Použít klávesu Shift pro přidání k výběru“, přesně podle obrázku…

Tímto by měl být problém vyřešen, pokud ne, bude problém někde jinde a podělte se v komentářích

Viděl jsem zhruba to, co na obrázku.

Navíc se multiodkaz choval „nestandardně“, tzn. nešlo volně přesouvat odkazové šipky, pořád chtěl znovu asociovat atp.

Problém je to jednoduchý. Již dříve byla do AutoCADu umístěna funkce, která je v české verzi přeložena jako sledování poznámek. Funkci chápu tak, že sleduje prvky poznámek, tedy kóty, odkazy a tak podobně. Pokud nějakou poznámku například zkopíruji k jinému objektu, než ke kterému je vázána, už je problém. Funkce může být velice užitečná, nicméně nejsem na takové úrovni v práci s poznámkami, abych ji využil. Proto jako nejrychlejší řešení volím vypnutí této funkce.

Funkci je možno vypnout ikonou křížku (viz obrázek), případně v příkazovém řádku změnit hodnotu proměnné ANNOMONITOR; kde 0 je vypnuto a 1 zapnuto (resp. hodnot proměnných je více, podrobněji zde).