V úvodu bych chtěl říci, že tento seriál není vhodný jak pro úplné začátečníky s C3D, tak i s RailCADem, pokud Vám nebude cokoliv jasné, ptejte se v komentářích…

Co je RailCAD?

RailCAD je v lispu vytvořená nadstavba pro různé CAD systémy, mimo jiné AutoCAD. Jedná se o aplikaci vytvořenou hlavně pro návrh liniových staveb a to speciálně drážních.

RailCAD je vyvíjen na fakultě stavební na VUT v Brně. Více informací zde.

Proč kombinace RailCAD+C3D?

Hlavně z hlediska projektování drážních staveb je RailCAD mnohem propracovanější než C3D. Respektive tvorba směrového a výškového návrhu GPK koleje je v rámci návrhu v prostředí RailCAD v souladu s platnými ČSN, vykreslování a popisy v situacích, půdorysech a podélných profilech je také z hlediska drážních staveb mnohem více propracovanější. I když v C3D 2014 se poprvé objevil pojem převýšení koleje, tak v některých situacích (např. inflexní motiv) nechápe aplikace převýšení tak, jak požaduje ČSN 73 6360-1. Proto je vhodné, na vymyšlení směrového a výškového motivu použít RailCAD, ale z hlediska modelace zemního tělesa a hlavně 3D návrhu je propracovanější C3D. Ač má tato „spolupráce“ jistá úskalí, tak v následujících dílech tohoto seriálu si ukážeme jak efektivně využít obě aplikace tak, aby se stali našimi pomocníky.

Příprava výkresu

Jak se pracuje v RailCADu zde vysvětlovat nebudu. Nicméně existuje pár pravidel, která jsou při kombinaci programů podstatná.

Jako jedno z prvních bych uvedl NIKDY neotáčet souřadný systém při vytváření popisků, podélného profilu a podobně. Ono vlastně dle mého názoru nemá cenu otáčet souřadný systém vůbec. Takže jako pravidlo první: Popisky a další důležité věci (třeba podélňák) kreslit v globálním systému souřadnic.

Dalším, už s možností nápravy, je pravidlo správného nastavení výkresu. Tzn. nastavení výkresu v civilu do souřadnicového systému KROVAK, nastavení jednotek a tak dále. Taky je dobré začít kreslit hned v šabloně (.dwt), ve které budeme i modelovat v Civilu. Existuje sice možnost importů stylů, nicméně né všechno se naimportuje tak jak má.

Pokud tedy vytvoříme nový soubor na základě šablony, v první řadě ověříme, v jakém souřadnicovém systému vlastně pracujeme. Já se snažím do svých šablon implicitně nastavovat základní systém používaný v S-JTSK a to je systém KROVAK. Nastavení se tedy provede následujícím způsobem:

V „Pracovním prostoru“ (TOOLSPACE) se přepneme do záložky Nastavení

Kliknutím pravého tlačítka myši na název výkresu vybereme možnost nastavení výkresu

V okně nastavení výkresu na záložce „Jednotky a zóny“ vybereme v oddělení Zóna kategorii Czechoslovakia, Czech Republic

Nyní v rozbalovací nabídce „Dostupné souřadnicové systémy“ vybereme systém s názvem Czechoslovakian Grid System (S-JTSK) (precise origin)

Po kliknutí na OK máme v tuto chvíli nastaven počátek globálního systému souřadnic podle S-JTSK.

Ve stejném okně (nastavení výkresu) můžeme dále nastavit přiřazené jednotky (např. staničení, nadm. výšky, sklony a podobně), dále například zkratky a tak dále, stačí se pouze proklikat záložkami.

To by bylo k přípravě asi vše, pokud jsem na něco zapoměl, budou postupy součástí dalšího dílu. V dalším díle se budeme věnovat konverzi osy vytvořené v RailCADu do osy koleje Civilu3D.